Pro ten pocit

 

Ve vší vážnosti,

s cizím odhodláním

neslyšně klapu podpatky

po okruží

ve snaze obkroužit lem

zakázaných rtů.

Jen pár létavic

zachytím ve vzduchu

okem bojácného druhu.

Přimknu dlaň ke hrudi

přesycené esencí klidu

a vyburcuji poslední zbytky

důstojnosti

pro tlukot živoucích ran.

Hraje se poslední dějství

a ty mi na oplátku dej

to nejcennější ve tvém bytí.

Čas ...jen pár vteřin.

Zavřu oči, vdechnu letmý dotek.

Pak odejdu.

Rozervaná.

Proč?

Pro ten pocit,

že chvíli jsem byla chtěná.

(*9.5.2024)